Od druhé poloviny 18. století tvořily více než jedno století nezbytnou součást interiéru lidových vrstev malované obrazy na skle. Přinášely vyobrazení světců, kterým byla přisuzována role ochránců domu, jeho obyvatel i hospodářství.
Mezi zastoupenými patrony se objevili rovněž sv. Cyril a Metoděj. Na pozoruhodném obrazu na skle z Městského muzea v Kloboukách u Brna jsou oba světci zachyceni na výjevu křtu českého knížete Bořivoje. Podmalba je výjimečná nejen svým námětem – v lidovém malířství na skle se cyrilometodějské téma uplatnilo ojediněle, ale zejména pozoruhodnou výtvarnou hodnotou. Reprezentuje činnost prozatím jediného doloženého centra lidového malířství na skle na Moravě, jež se nacházelo v jihomoravském městečku Ždánice.
Zde počátkem 19. století působilo několik dílen, které zhotovovaly obrazy na skle pro místní venkovské obyvatelstvo katolického i evangelického vyznání. Jejich reprezentativní sbírku v současnosti uchovává kloboucké muzeum.
Existenci ždánických malířů potvrdil jeden ze zdejších obrazů – malovaná Upomínka na Toleranční patent císaře Josefa II., datovaná roku 1811 ve Ždánicích. Pravděpodobně ze stejného dílenského zázemí vyšel i Křest knížete Bořivoje, který náleží k dílům nejvýraznějšího představitele ždánického malířství na skle, nazývaného vzhledem k absenci historických údajů Malířem huňatého obočí a působícího v druhé čtvrtině 19. století.