Dědictví cyrilometodějské misie
Metodějova smrt 6. dubna roku 885 předznamenala i konec slovanské církve na Moravě. Nový papež Štěpán V., který zcela změnil kurs papežského stolce ve východní politice, zakázal užívat v bohoslužbách slovanský jazyk a pod vlivem Wichingových lživých obvinění odmítl vysvětit Metodějova designovaného nástupce Gorazda. Wiching se Svatoplukovým svolením dal pak vyhnat přední Metodějovy žáky ze země a ostatní slovanské duchovní prodal židovským obchodníkům jako otroky. Sám ale o něco později v bojích Svatopluka s Arnulfem moravského vládce zradil, takže Morava opět zůstala bez církevní hierarchie. Moravskou arcidiecézi, a to v plném rozsahu, obnovil až roku 899 či 900 papež Jan IX., když zde byli ordinováni čtyři noví biskupové. Tento stav však netrval dlouho. Začátkem 10. století pod náporem maďarských útoků došlo k rozvratu velkomoravského státu a v důsledku toho byla ochromena i jeho církevní organizace.