Byzantské zlaté mince v tomto období reprezentují solidy, které se začaly razit za vlády císaře Konstantina I. Velikého (306–337). Solidy byly raženy s velkou přesností a hmotnost každého kusu byla zvlášť kontrolována. Jejich hmotnost se rovnala 4,54 g. Byly raženy také dílčí jednotky semis (polovina solidu) a především triens (třetinka solidu) o hmotnosti 1,52 g. Byzantský solidus byl po mnoho staletí určující peněžní jednotkou, která ovládala rozsáhlé oblasti Evropy, severní Afriky a Malé Asie. Jeho užívání jako početní jednotky se datuje hluboko do středověku. Na území Velké Moravy byl používán jako platidko pro zahraniční obchod. Solidy byly rovněž vzorem pro první ražby raně středověkých států.